Setkání Saletinské rodiny - Misionáři Saletini v České Republice

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Setkání Saletinské rodiny


Setkání Saletinské rodiny - červen 2011


Stručná zpráva o setkání La Saletské rodiny
v Bozkově  ve dnech 17.-19. června 2011


V září 2011 uplyne 165 let ode dne, kdy se dvěma pasáčkům, patnáctileté Melanii Calvatové a jedenáctiletému Maximinu Giraudovi, zjevila při pasení stáda kraviček Panna Maria. Matička Kristova sedíce schoulena s tváří ve dlaních, plakala. Když po chvíli vstala a přiblížila se k dětem, pravila: „Přistupte blíž mé děti, nebojte se, jsem tu, abych vám oznámila velkou novinu“.Poselství, které plačící matka Kristova tam na pastvině, nedaleko vesnice La Salette  ve francouzských Alpách vyslovila, je naléhavou výzvou k obrácení se z lhostejnosti k upřímné víře. Připomíná nám potřebu evangelia v našich životech. Dále je pro nás důležité její sdělení, jak trpí za náš nevděk a nevěru, kterými tak často urážíme Spasitelovu Lásku. Upozorňuje na to, že její orodování a přímluvy jsou omezeny, neboť nemohou do nekonečna oddalovat tresty spravedlnosti Boží, pokud lid neuposlechne varování. Obsah a forma La Salettského poselství jsou do dnes tak závažné, že jsme se rozhodli založit La Salettskou rodinu.
Naše rodina byla založena v dubnu roku 2008. V současné době čítá cca 3O sester a bratrů, kteří se shromažďují kolem neformálního otce rodiny, kterým je v současné době bozkovský Saletin, bratr Jaroslav. Život rodiny plyne podle stanov, které jsme dobrovolně přijali,a je založen na stálém kontaktu s poutním místem v Bozkově u Semil. Tam jsou též konána rodinná setkání, exercicie, apod.Příslušnost člena k rodině je potvrzována certifikátem a zápisem do knihy Salettinské rodiny v Dembovci (Polsko).
Poslední setkání naši La Saletské rodiny se konalo v Bozkově ve dnech 17. až 19. června 2011. Toto setkání bylo tentokrát pojato jako setkání víkendové. I když samozřejmou náplní byla činnost duchovní,byl kladen důraz na společnou víkendovou rekreaci.
Každý den jsme se v krásném Bozkovském kostele účastnili slavení mše svaté. V sobotu a v neděli jsme se společně modlili růženec. V neděli byla modlitba růžence spojena s adorací Nejsvětější Svátosti. V pátek a v sobotu jsme se před spaním sešli ke společné modlitbě v kapli. V sobotu a v neděli nabylo zapomenuto na dopolední modlení laického breviáře. V sobotním podvečeru se rodina sešla v kapli k nešporám.
Společenská rekreační část bozkovského pobytu byla naprosto bezvadná. Velice pěkné a milé bylo setkání s otcem Jaroslavem Gajdošíkem ze Semil. Jeho mohutná, dvoumetrová postava, která budila respekt, skrývá však v sobě dobrácké, láskyplné srdce. On je dokladem toho, že Pán Bůh si do řad svých služebníků dovede jako ozdobu vybrat pořádné chlapy. Vyprávění otce Gajdošíka bylo velmi milé a poučné. Velice pěkné a příjemné bylo pro nás setkání se sestrou Kateřinou, představenou kláštera Milosrdných sester třetího řádu svatého Františka, která přijala pozvání bozkovských Salettinů a přijela na naše setkání z Olomouce. Tato sympatická mladá řeholnice se s námi modlila a besedovala. Seznámila nás s historií i současným životem své kongregace a zapsala se tím do našeho vděčného vzpomínání na toto rodinné setkání. Pohostinnost  bozkovských hostitelů nezná mezí. Na sobotní odpoledne nám připravili překvapení. Navštívili jsme bozkovské dolomitové jeskyně. V němém úžasu jsme hleděli na různobarevné krápníkové útvary, modrozelená jezírka a velké podzemní jezero a na všechnu tu nádheru. V pokoře jsme vnímali krásu Stvořitelova díla,které nám daroval.
Seznámili jsme se také s historií místního kostela Navštívení Panny Marie a při procházce městečkem jsme obdivovali roubené chalupy- dosud zachovanou lidovou architekturu. Ochutnali jsme vodu ze studánky u kapličky ozdobené sochou Panny Marie. Studánka je napájena vodou z pramene, který lidé opatřili pěkným názvem „u Matičky“.Vodě ze studánky je připisována léčivá síla. Proto jsme si jí trochu odnášeli v lahvičkách do svých domovů. V paměti nám zůstává ozdoba bozkovského kostela - gotická plastika Madony nad hlavním oltářem, kterou zdejší lid nazývá Královnou hor.
Sobota byla pro nás dnem nejbohatším. Mimo duchovní náplň se v podvečer otec Kryštof blýskl svým kulinářským uměním. Vykouzlil na grilu báječné pochoutky. Šťavnaté steaky, a chřupavé grilované polské klobásky. Všichni jsme se olizovali až za ušima. Nutno říci, že i denní jídlo, které po celé tři dny připravovalamístní sestra Barbora,bylo vynikající, jako od maminky. Večer jsme s dojetím shlédli životopisný film o blahoslavené matce Tereze.Za tento krásný, láskyplný den jsme před spánkem společně modlitbou poděkovali v kapli. To se nám to spalo. Ze shora řečeného může vzniknout dojem, že jsme se v Bozkově jenom modlili a užívali pohostinnosti bozkovské fary. My jsme ale též věnovali určitý čas na projednání rodinných záležitostí. Debatovalo se o otázce jak vylepšit kontakty mezi členy rodiny, neboť jsme roztroušeni po celých Čechách. Proběhla též názorová diskuze o navázání kontaktů a po případě i spolupráce se Saletinskou rodinou ve Švýcarsku, která již projevila určitý náznak zájmu. Závěry řešení těchto otázek prozatím učiněny nebyly, ale názory účastníků diskuzí může bratr Jaroslav využít v organizaci a řízení života rodiny. Také účastníci získali přesné informace o současné situaci v rodině, které mohou potřebovat při demokratickém rozhodování o životě v ní
P
ři loučení se s Bozkovem jsme se všichni shodli na konstatování, že je dobré bytí členem salettinské rodiny. Život v ní nás totiž přibližuje k PanněMarii z La Salette, ke které se modlíme a voláme, aby neodmítala naše prosby. Matička Kristova plakala dvakrát. Po prvé na Golgotě, když oplakávala svého umírajícího, zmučeného syna a po druhé plakala v La Salette k vůli nám - hříšníkům.  A to je důvod, pročjsme všichni slíbili: „budeme žít tak, aby k vůli nám Panna Maria nikdy neplakala“! Tím setkaní „Saletínků“ skončilo.

Jiří Červinka

© Misionáří Saletini
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky