Poutní chrám - CZ - Misionáři Saletini v České Republice

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Poutní chrám - CZ


Poutní chrám


Farní kostel stával v Bozkově již v polovině 14. století, zanikl však za husitských válek. K jeho obnově došlo snad až v 16. století - dodnes se dochoval zvon z r. 1555, s reliéfem Madony, svědčícím o tom, že i za protestantské vrchnosti (Smiřičtí) byl Bozkov střediskem mariánské úcty. Legenda vypráví o zázračném přenesení stavebního materiálu z Roztok do Bozkova. Také ke gotické mariánské soše se pojí dvě pověsti. Podle první ji nalezl havíř v železném dole v Podbozkově; návod mu poskytla jeho nemocná manželka, jíž se zjevil ve snu anděl. Druhá se týká doby husitské, během níž zachránil bozkovský farář zázračnou sošku zakopáním do země; farníkům toto místo označil v červenci napadlý sníh. Po Bílé hoře byla farnost spravována nejdříve turnovským děkanem, od roku 1631 sem docházel kněz ze Semil - z počátku asi jen pětkrát ročně, později častěji, hlavně o mariánských poutích, které byly čím dál více navštěvovány. Počet poutníků vzrůstal. Roku 1655 jich bylo na 4000 - a starý dřevěný kostel nestačil.
Ovdovělá hraběnka Marie Polyxena Desfoursová položila 23. září 1690 základní kámen nynějšího kostela. V listopadu 1746 vrchnost obnovila v Bozkově faru a v lednu následujícího roku sem nastoupil farář Václav Komárek.

Jeho nástupce Václav Dušek dal v letech 1754-1757 zhotovit v Jelínkově řezbářské dílně v Kosmonosích oltáře s cennými sochami světců a světic a kazatelnu se sochami evangelistů a sv. Augustina.

K soše Panny Marie pořídil zlaté paprsky, její kamennou repliku v rokokovém pláštíku umístil v nice nad hlavním vchodem (1765). Další sochy nechal postavit i v okolí Bozkova; na cestě do jesenského mlýna a v Roztokách sochu Madony, na rozhraní katastru s Jesenným sochu sv. Josefa. Za Duškova působení byly rovněž pořízeny varhany a v kostele se provozovaly divadelní hry s náboženským obsahem. Dosavadní kazetový rovný strop nechal snést a nahradil ho bedněným s rákosovou omítkou na způsob valené klenby s lunetami. V roce 1790 jej dal vyzdobit invokacemi Loretánské litanie. Náhrobní kříž na jižním soklu lodi značí místo jeho posledního odpočinku.

Zmínku zasluhuje také místní rodák P. Josef Strnad, který zde působil v letech 1833-1841 a podnítil postavení nové fary. P. Alois Schalk nechal pořídit ke hřbitovu dvě kamenné brány (1846), jež stojí podnes. P. František Brousek nechal v letech 1860-1862 obnovit loretánskou litanii, obrazy Křížové cesty a většinu oltářních obrazů, jejichž autorem je železnobrodský malíř František Maischaider. Na vlastní žádost sem v r. 1882 přišel ze Semil vikář a místní rodák P. Josef Alois Kouble, působil zde však jen čtyři roky. Jako kaplan byl osvětově i literárně činný a jeho pověst ovlivnila spisovatele K. V. Raise natolik, že ho zařadil mezi postavy románu "Zapadlí vlastenci" jako pátera Chválu.

Poutní místo vyžadovalo iniciativního kněze a tím byl P. Jan Křtitel Štajnygr. Zavedl zde májové pobožnosti, k nim složil příručku, sepsal historii obce i kostela a vydal ji 1893 s názvem "Pomněnky z Boskova". Jelikož kostel nebyl pro různé překážky dosud posvěcen, nechal P. Štajnygr provést jeho důkladnou opravu, pořídil novou břidlicovou střechu, nad hlavním vchodem klasicistní štít, barokní báň vyměnil za osmiboký jehlan /roku 1946 byl snesen a nahrazen slohově příslušnou bání s ochozem). 22. října 1893 byl kostel konečně posvěcen.

Po zabrání Sudet 11. října 1938 sem nastoupil P. Josef Hofmann z České Lípy, nepochybně jedna z nejvýznačnějších osobností mezi bozkovskými duchovními správci. V dusnu německé okupace probudil ve veřejnosti zájem o poutní místo a získal příznivce k finanční výpomoci. Postupně se prováděly opravné a restaurátorské práce v rozsahu zde dosud nebývalém: konzervace a oprava milostné sochy Panny Marie, kterou začal nazývat "Královna hor", opravy a přemalba oltářů, kazatelny a soch, výměna břidlicové krytiny na lodi a presbytáři, výměna pískovcové dlažby za teracovou spolu s odvodněním podloží, snížení a vydláždění terénu okolo kostela, nová elektroinstalace, elektrické zvonění, nový pancéřový svatostánek, mramorová křtitelnice, lipový betlém, nové dubové lavice, oprava varhan a vnitřních omítek, obnova invokace loretánské litanie i maleb v presbytáři. Neopravena zůstala jen centrální malba na stropě lodi. Na vysoké úrovni byla liturgie a chrámový zpěv. Hospodářské budovy fary přestavěl na scholu cantorum, kde bydleli zpěváčci a ministranti z chudých rodin. Za zmínku stojí i návštěvy politiků, spisovatelů, básníků, hudebních skladatelů, historiků umění a malířů na zdejší faře, které přinášely prospěch poutnímu místu. Farář Hofmann byl v dubnu 1951 přeložen do Loukova u Mnichova Hradiště, za rok zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 10 let žaláře. Po propuštění mu už nikdy nebyl udělen státní souhlas. Z jeho iniciativy byl na jižní zdi kostela instalován reliéf zdejší Madony a sepjaté kněžské ruce. Výzva nabádá kolemjdoucí k modlitbě a vzpomínce na zemřelé.

Komunistický režim se snažil utlumit a zlikvidovat mariánský kult a poutě. Do roku 1980 zde působil P. Bohuslav Čálek, který provedl opravu fasády kostela i věže. V roce 1980 přešel Bozkov pod duchovní správu Semil. Stařičký děkan Alfréd Kostka sem obětavě dojížděl 15 let a Bozkov si velmi zamiloval. Obnovil zde výuku náboženství. Z vlastních prostředků pořídil elektrické zvonění a podstatně se podílel i na nákladech na novou měděnou krytinu na chrámové lodi. Vzácný původní strop na oratoři byl značným nákladem zrestaurován.

Dne 1. září 1996 se Bozkov opět dočkal vlastní duchovní správy, kterou vykonávají polští kněží - misionáři Panny Marie z La Salette (saletini). Jejich znak, kříž s kleštěmi a kladivem, který je umístěn na věži kostela od roku 1948, jako by věštil jejich budoucí příchod. Za finančního přispění zahraničních charitativních organizací se opravuje zanedbaná fara, kde se již pořádají akce duchovního zaměření. Přilehlá schola je přeměněna na poutní dům. Strop nad lodí kostela s centrální malbou "Brána nebeská" byl v havarijním stavu, na poslední chvíli se přistoupilo k jeho záchraně, která si vyžádala značného nákladu. Restaurátorské práce probíhaly v letech 1998 - 2000 a prováděli je studenti pod odborným dohledem pedagogů z Vyšší odborné školy restaurování a konzervačních technik z Litomyšle. Finanční podporu poskytlo Ministerstvo kultury, Okresní úřad v Semilech, Biskupsví litoměřické, Matice Bozkovská a nemalou částkou přispěli i farníci a poutníci. Byla zpřístupněna také věž kostela, ze které je možné vidět daleké okolí. Na opravu čekají ještě malby v presbytáři, varhany, elektroinstalace a fasáda celého kostela. Věříme, že se podaří zde vykonat vše potřebné. Je naděje, že ani nyní nezůstane dlaň poutníků a turistů zavřená. Za dary srdečné "Zaplať Pán Bůh".

Poutě v Bozkově

1. - první neděle v červenci
2. - 15. srpen - nejbližší neděle
3. - 8. září - nejbližší neděle
4. - 19. září - nejbližší nedělě


© Misionáří Saletini
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky