Pouť do Polska 2016 - Misionáři Saletini v České Republice

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Pouť do Polska 2016


Poutní zájezd La Salettské rodiny do Polska - 2016

 

Poutní zájezd La Salettské rodiny

            Dne 3.5.2016 se naše La Salettská rodina vydala vstříc poutním místům po polské zemi. Ještě týž den jsme navštívili město GNIEZDNO-katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, kde pro nás byla připravena prohlídka. Paní průvodkyně nám řekla o významu slova Gniezdno, což znamená Hnízdo, kdy legenda nám vypráví o třech bratrech, kteří putovali a hledali místo kde by se mohli usadit. Jak putovali, přišli k pahorku s bílým dubem a na něm viděl Lech hnízdo, ve kterém seděl bílý orel. Do svého znaku přijal orla a pojmenoval celé místo. Lech kolem pahorku vystavěl hrad. Tak zní legenda o založení polského města.
            V této katedrále jsou nádherné románské dveře, vyrobené z bronzu, vážící kolem jedné tuny, na kterých jsou výjevy křtu.
Patronem Gniezdna je sv. Vojtěch, český světec, který zemřel jako pražský arcibiskup na misijní cestě v Prusku a jeho tělo uložil Boleslav Chrabrý.
Zároveň jsme si i připomněli 1050 let Křtu Polska.
Po krásném výkladu jsme se již ve večerních hodinách dále přesunuli do dalšího poutního místa LICHEŃ, kde na nás čekala večeře a ubytování v Domu Poutníka-ARKA.
            Druhý den  jsme měli ranní mši svatou právě v místní bazilice Matky Boží Bolestné Královny Polska. Je to největší chrám v Polsku s nejvyšší věží(128 m).Bazilika byla postavena v letech 1994-2004 a tímto způsobem se splnila prosba Matky Boží, aby byl vybudován chrám pro Její chvály. O tento chrám se starají kněží ze zákonu Mariáni.
            Po krásné mši svaté ,jsme měli snídani a po ní pak na nás čekala paní průvodkyně, která nám již více pověděla. Po zhruba dvouhodinovém výkladu jsme měli oběd-kdo chtěl a volno, které jsme využili každý po svém-modlitbou v bazilice nebo návštěvou kamenné Golgoty, která má svoji atmosféru. Opět jsme si mohli uvědomit sílu postní doby, křížovou cestu a utrpení Páně.
            V odpoledních hodinách odjíždíme na další poutní místo a to do Czestochowe, kde jsme dojížděli půl hodiny před mariánskou pobožností - APEL JASNOGÓRSKI, který začíná každý den pravidelně ve 21 hodin, v kapli Matky Boží Čenstochovské. Pobožnost je před obrazem, kde se modlí všichni společně růženec, který je na živo přenášen do polského rozhlasu a televize.
Po modlitbě se obraz zavírá a ráno po tzv. Godzinkách, které začínají v 5.30 hod ,se obraz opět otevírá. Ubytování bylo v Domu Poutníka Jana Pavla II.
            Ráno po mši svaté a snídani, jsme odcházeli na schůzku se sestrou Faustynou, která nám již něco více pověděla o obrazu Černé Madonny a stavbě baziliky na Jasné Hoře.
Byl to velice zajímavý výklad, zvláště o šatech Černé Madonny, které jsou vyloženy zlatem a drahými kameny. Jednou za rok, vždy před velikonocemi se šaty mění. Je jich celkem 21 kusů a  obraz oblékají otci Paulíni, kteří zde působí.
            V odpoledních hodinách se přesouváme do KRAKOWA - Lagiewnik, kde ještě týž den ve 14.45 hodin vstupujeme do Sanktuaria Božího Milosrdenství a společně se pak modlíme Korunku k Božímu Milosrdenství. Byl to velice silný dojem a zážitek, myslím, že pro všechny.
Po modlitbě Korunky máme přednášku se s. Blankou, pocházející ze Slovenska o tom, že máme právě Rok Božího Milosrdenství a vysvětlila nám, co právě znázorňuje obraz Milosrdného Otce, kde Ježíš nese na ramenou člověka, jako hříšníka.
Po přednášce odjíždíme do semináře Saletinů v Krakově, kde máme ubytování.
Jsou zde mladí seminaristé, kteří zde studují na kněze. Jsou velice milí, veselí, krásně zpívající, pohodoví a hlavně zbožní. Několikrát nás mile překvapili právě svým zpěvem, až nás to některé dojalo.
              Večer po večeři a ubytování, se většina z nás vydává do centra města. Prošli jsme kolem řeky Wisly, hradu Wawelu, kde má místní tradici i drak-SMOK, který chrlí oheň na Rynek města.
              Ráno po krásné procházce večerním Krakowem jsme měli mši svatou v Sanktuariu Matky Boží La Salettské. Po mši svaté a následné snídani odjíždíme do solných dolů WIELICZKA, kde na nás čeká polská průvodkyně s českým výkladem. Z Wieliczki odjíždíme do semináře na večeři a pak jme měli volný večer, který každý z nás strávil po svém.
              Dalším ránem se balíme, opuštíme seminář, loučíme se se skvělými, pohostinnými seminaristy a odjíždíme do KALWARIE ZEBRZYDOWSKE, kde máme dopolední mši svatou, již poslední tohoto zájezdu, kdy opět bratr Jaroslaw neopomenul připomenout, jako při každé mši svaté, že jsme poutníci z Čech, z litoměřické diecéze.
               Po mši svaté odjíždíme do WADOWIC, rodného města Jana Pavla II. Navštívili jsme i místní muzeum, vybudované z rodného domu sv. Otce a baziliku Svaté Marie, kde jsou některé atributy sv.Otce, jako je křtitelnice, ve které byl pokřtěn a křeslo, na kterém často sedával.  
               Po krásné a vyčerpávající pouti odjíždíme již směrem domů, kde dojíždíme v nočních hodinách.

              Chtěla bych tímto poděkovat za všechny bratru Jarkowi, který nám tuto pouť umožnil strávit na tak krásných místech Polska, za ochotu, laskavá slova a modlitby. Také našemu řidiči autobusu panu Josefovi, který nás vždy dobře vezl a dovezl do cíle a všem ostatním, kteří na nás mysleli a modlili se za tuto pouť.
               Neopomenuli jsme ani my, modlitby za vás všechny  i za nemocné. Pán Bůh zaplať.
Anita, členka La Salettské rodiny z Tanvaldu
 

Polsko 2016

Je deštivé ráno 4. května 2016 a my vyrážíme na pouť do Polska, kterou pro nás perfektně připravil a zajistil náš drahý bratr Jaroslav. Projíždíme Polskem směr Hnězdno, první zastávka našeho putování. Déšť pomalu ustává a my vstupujeme do katedrály Nanebevzetí P. Marie a skláníme se před stříbrným relikviářem- náhrobkem sv. Vojtěcha ze 17. st. a obdivujeme Hnězdenské dveře z roku 1175 s výjevy ze života sv. Vojtěcha . Jeho ostatky roku 1039 přivezl do Prahy kníže Břetislav I. Ve Hnězdně je mnoho historických památek z 10 st. z doby knížete Měška I a jeho přemyslovské manželky Doubravky, či prvního polského krále Boleslava Chrabrého.
Za soumraku jsme přijeli do Lichně, kde jsme byli fascinováni obrovským chrámem připomínajícím katedrálu sv. Petra ve Vatikánu a nejvyšší věži v Polsku o výšce 128 m. Po dobré večeři jsme se ubytovali v poutním domě. Ráno jsme se zúčastnili Mše svaté v pětilodní bazilice se 7 tis. místy k sezení před zázračným obrazem Pany Marie Licheňské nazvané zde Bolestná královna Polska a prosili jsme  o potřebné milosti. Mocná přímluva P. Marie, která se poprvé zjevila v roce 1813, můžeme pozorovat ve viditelném znamení obrovské svatyně. Papež Jan Pavel II požehnal nově začatou stavbu při jeho návštěvě v roce 1999.
 
Před mohutnou sochou sv. Jana Pavla II jsme se setkali s úžasnou paní průvodkyní, která nás celým areálem provedla velmi poutavě vyprávěla o zázračném obrazu a zázracích díky kterým pouze z příspěvků dárců toto poutní místo bylo vybudované. Výtahem a v poslední části i po schodech jsme se dostali do nejvyšší části věže, odkud se nám naskytl nádherný pohled na celý areál a okolí.
 
V odpoledních hodinách jsme zase nasedli do autobusu a cestovali za Královnou Polska na Jasnou horu  do nejvýznamnější části Polska. Během jízdy jsme zpívali, modlili se , povídali jsme si i poslouchali verše našeho spolupoutníka Káji. Májové pobožnosti se zpívanými litaniemi bravurně vedly poutnice z Tanvaldu. Hned po večeři jsme pospíchali za P. Marií Divutvurkyní na mariánskou pobožnost. Vroucí prosby poutníků byly v průběhu věku mnohokrát vyslyšeny, stěny kaple jsou obloženy děkovnými tabulkami, berlemi, bezpočtem růženců, které vytvářejí obrazy. Velmi hluboce na nás všechny zapůsobila možnost být v nejbližší blízkosti P. Marie při ranní mši svaté a následné prohlídce Baziliky sv. kříže  a Narození P. Marie. průvodkyně- sestřička Paulínka byla velmi milá a důsledná. V muzeu je množství předmětů, které opět dokazují úctu k P. Marii prokazovanou v celém světě. Jasnou Goru navštíví ročně asi 5 mil. poutníků mnozí putují i pěšky , jako několikrát i náš bratr Jaroslav. Sv. otec Jan Pavel II navštívil Čenstochovou 5x, za jeho účasti se tam konaly světové dny mládeže.  Loučíme se s Jasnou Gorou a jedeme do Krakowa – Lagiewnik do centra Božího Milosrdenství .Ve 3 hodiny se zúčastníme Korunky Božího Milosrdenství a s dojetím uctíváme ostatky sv. Faustýny. Mladá sestřička této kongregace nás provedla Bazilikou která je nově vybudována v nádherném moderním stylu. Když jsme se přesunuli do centra sv. Jan Pavla druhému , byli jsme uchváceni jak velikostí a překrásnou mozaikovou výzdobou. Poklonili jsme se s úctou před relikviáři ostatků Jana Pavla II. Pomodlili jsme se za účastníky SDM, které bude probíhat letos v červenci.
 
V Krakowě jsme vystoupili z areálu nově vybudovaného moderního kostela P. Marie Lasalettské a odtud již jen kousek do místa, kde jsme se cítili tak moc dobře v semináři bohoslovců Salettinů. tam jsme se ubytovali a stravovali a prožívali velmi příjemný čas se Salettiny. Když nám přišli zazpívat, nejedno oko se orosilo. velmi nás překvapili i dárkem , soškou P. Marie Lasalettské. Tak milí a sympatičtí mladí muži budou určitě v budoucnu skvělí kněží. Modleme se i za ně. Ráno jsme byli na mši svaté v novém saletýnské kostele, kde jsme se cítili jako mezi svými.
 
Po snídaní jsme jeli do Wieliczky na prohlídku solných dolů. Zde se bratr Jaroslav projevil jako velký bojovník, aby získal slíbenou českou průvodkyni. Tato pamětihodnost zapsaná do seznamu světového dědictví UNESCO, skrývá skutečné obdivuhodnosti. V hloubce až 327 m na 3,5 km dlouhé trase jsou klenuté síně, kaple, jezero, výstava historie těžby soli i místo kde nám bylo dovolenou sůl olíznout. Až milion návštěvníku ročně shlédne tento div přírody i lidských rukou.
 
A čeká nás poslední den naší pouti. Na mši svaté s českým čtením bratra Jaroslava nám přivítali tamní Františkáni. U sochy Matky Boží Kalwaryjské jsme se pomodlili , prohlédly areál a jeli jsme do Wadowic , rodiště našeho drahého papeže. V domě ve kterém žil, je muzeum , kde jsme si připomněli vzácný živost světce, kterému vděčíme za tolik co pro nás učinil. Děkujeme ti sv. Jane Pavle II. a prosíme za tvou přímluvu. Po tom jsme si ještě pochutnali v cukrárně na speciálně papežské pochoutce a odjíždíme směr domov.
 
Veliké díky patří hlavně bratru Jaroslavovi za trpělivost a vzornou přípravu celé pouti, která nás všechny určitě moc obohatila po stránce duchovní , i o poznání tolika vzácných míst našich sousedů. Dík patří panu řidiči, který nás bezpečně dopravil domu. I všem poutníkům za krásné společenství.
 
Tak zase někdy příště. „ Nějak to bude „
Ludmila Dostalová
© Misionáří Saletini
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky