Podrobněji - Misionáři Saletini v České Republice

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:


Podrobněji:

Kongregace Misionáři Matky Boží z La Saletty (Congregatio Missionariorum Dominae Nostrae a La Salette, obvykle používaný název Misionáři saletini; zkratka MS) vznikla jako ovoce zjevení Panny Marie v La Salettě (19. září 1846). Podnět k založení kongregace dal pan biskup Philibert de Bruillard (1765 - 1860), biskup grenobelské diecéze, na jejímž území došlo ke zjevení.

1. května 1852 biskup povolal pět kněží ze své diecéze, aby obsluhovali poutníky, kteří přicházeli na horu zjevení (byli to František Denaz, Michal Sibillat, Celestin Bonvallet a Petr Archier). Začátky působení byly velmi obtížné, daleko od civilizace, bez přístupových cest, v domě narychlo postaveném na hoře zjevení. Jednalo se o podmínky vskutku misijní. Proto bydleli na hoře pouze v létě, během zimy vykonávali po území Francie lidové misie, exercicie a takto předávali poselství Panny Marie lidem dále.

Od počátku se mezi nimi projevoval zájem o řeholní způsob života. A tak šest kněží, Petr Archier, Jan Berlioz, Josef Bossan, Ludvik Buisson, Julián Petit a Viktor Albertin, složilo (2. února 1858) první řeholní sliby do rukou Mons. Achille Ginoulhiaca (1806 - 1875), biskupa grenobelské diecéze. První řeholní řád byl zpracován Páterem Filipem Orcelem, generálním vikářem biskupa. Řeholníci měli žít podle evangelijních rad, vedeni modlitbou, pokáním a apoštolskou opravdovostí. Tento směr spirituality oběti, pokání a odprošování Boha za hříchy světa našel své místo v knihách P. Silvana Marii Girauda (1830 - 1885), prvního generálního představeného kongregace.

Novou etapu vývoje kongregace zahájila v roce 1876 první kapitula (valné zasedání představitelů celé kongregace, nebo province), která nasměrovala její působení k apoštolství.

Potvrzení a právo na toto působení dal Svatý stolec 14. května 1890.

Pronásledování řeholníků, které vypuklo ve Francii roku 1901, zahájilo misijní činnost. Saletini tehdy byli nuceni opustit horu zjevení a utéci do ciziny, což se stalo impulsem pro rychlý růst mladé kongregace a nabídlo jí nové možnosti. Vzhledem ke vzdálenostem mezi řeholními domy byla kongregace nucena se rozdělit, nejprve na obvody, později na provincie.

Řeholní řád přizpůsobený novým podmínkám potvrdil papež Pius XI v roce 1926. V roce 1932 kongregace již působila v několika státech a byla rozdělena do čtyř provincií, francouzské, polské, americké a brazilské. Druhý vatikánský koncil nařídil další změnu řádu tak, by odpovídal reformám koncilu. Nový řad byl přijat 6. června 1985 a platí dodnes.

Misionáři saletini působí dnes v různých zemích na pěti kontinentech, a to ve Francii (od 1852), Švýcarsku (1881), USA (1892), Itálii (1898), Kanadě (1899), na Madagaskaru (1899) s ostrovem Réunion (1959), v Belgii (1901), Polsku (1902), Anglii (1928), Lichtenštejnsku (1935), Argentině (1937), Angole (1946), na Filipínách (1948), v Německu (1952), Španělsku (1957), Indii (1978), na Ukrajině (1989), v Bělorusku (1990), Slovenské republice (1990), Bolivii (1991), Kazachstánu (1993) a v České republice (1995).


Se souhlasem webmastera.


© Misionáří Saletini
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky